ŠKODLIVOST KARBONU
Prvně je nutno říci, že karbon v motoru nemá co dělat. Karbon nic neutěsní a ani není pro motor žádoucí.
Karbonové úsady v palivovém systému se nejčastěji vytvářejí na vstřikovačích, ať už se jedná o benzínové nebo
dieselové vstřikovače. Z vnitřní strany se vstřikovače zanášejí nečistotami v palivu. U přímo vstřikových motorů
se k tomuto přidá ještě vysoká teplota (spička vstřikovače je ve spalovacím prostoru). Z venkovní strany dochází
k zanášení špičky vstřikovače tvrdými karbony, které vznikají při spalování. Toto má za následek špatné rozprašování
paliva a tím vznik větších sazí, které rychleji zanáší zbytek motoru. Také se výrazně zhoršují emise.
Rychleji se zanáší filtr pevných částic a to vede k častějším regeneracím a tím i zvýšení spotřeby paliva.
U vozidel jezdící na LPG se vstřikovače zalepují a dochází k jejich špatné funkci.
Karbonové úsady ve spalovacím prostoru u benzínových motorů mají za následek detonační hoření, kterému se řídící
jednotka motoru snaží předcházet dřívějšímu zapalování směsi, které má za následek snížení výkonu v určitých otáčkách.
Ještě horší následky má pak usazování karbonu na talířcích sacích a výfukových ventilů a jejich blízkém okolí.
V extrémních případech motor padá do nouzového režimu, kvůli vynechávání zapalování, které zapříčiní špatné promíchání
paliva se vzduchem (motory TSi a GDi).
V olejovém prostoru karbon způsobuje nadměrné opotřebení třecích ploch motoru. U soustavy pístních kroužku dochází k tzv.
zapékání pístních kroužků, kdy se pístní kroužek defakto spojí s pístem a neplní svou funkci. Toto se projevuje zvýšenou
spotřebou motorového oleje, snížením výkonu a nadměrným opotřebováním stěn válce. Zvýšená spotřeba oleje má za následek
rychlejší zanášení spalovacího prostoru a ventilů.